pokud chce někdo přijmout jinou víru, nemluvněcí křest mu v tom nijak nezabrání. můžeš klidně konvertovat třeba na judaismus či Bahaí, to je fuk.

tak například manžel třeba byl křtěný jako nemluvně (v protestantské církvi). ač byl vychováván ve věřící rodině a byl tzv. věříci, až ve dvaceti prožil osobní konverzi a došel k tomu, že pro něj ten nemluvněcí křest vlastně nemá ten význam, který podle něj křest má mít (tzn vyjádření osobní víry, nikoliv víry rodičů). Tak se dal pokřtít. Z pohledu některých to je "druhý křest" (a tedy hereze), ale my tomu rozumíme tak, že to teprve byl ten "pravý křest".
Prý se to rok bál sdělit rodičům, i když jinak měli vždycky moc hezký vztah. Po roce se tedy odhodlal a zareagovali skvěle "to je dobře, žes to udělal, když jsi cítil, že to je potřeba"