Při čtvrtém jsme se s mámou po telefonu pohádaly a při pátém na mě dokonce do telefonu rozčíleně křičela. Ptala jsem se jí jestli byla taková i na bráchu, který jí rok před námi oznamoval druhého potomka, na rozdíl od nich jsme byli v úplně jiné finanční situaci. Nemluvila se mnou asi týden. Ale chápu jí měla obavy o moje zdraví i o to jak zvládnu péči o pět dětí.
MM prarodičům jsme to řekli až ve 20. týdnu abychom je zbytečně nestresovali, kdyby to náhodou nevyšlo (před pátým bylo zamlklé ve 14. týdnu). Museli jsme jim pak odkývat, že už proboha končíme