Piggy, díky za názor Já se psychiatričky ptala, zkušenosti s jinými mi neříkala, ale říkala, že pokud budou léky snesitelné s těhotenstvím, v tomto ohledu nevidí problém. Ale podmínkou je dlouhodobá stabilizace stavu. Jinak mi nemůže radit a ani bych to po ní nechtěla (ale takto jsi to asi nemyslela).
Co se týče starání o dítě a obživy - takové ty reálné věci máme právě tak nějak pořešené - muž vydělává z domova, peníze jsou slušné, takže by se postarat mohl, babičky by taky event. přiložily ruku k dílu kdyby něco. Takže takové ty praktické, provozní věci jsou pořešené, spíš jde o ten můj niterní pocit a to vědomí, že je tam i nějaká dědičnost.
Právě proto bych ráda slyšela i názory cizích, kamarádky, babičky a muž mi k tomu své řekli. Ne že by viděli jen to růžové, aby to nevypadalo, že mě do toho někdo tlačí.