Hele mě to stejně pořád přijde divné. Třeba tady v té odpovědi:

"Co když policie přeruší vyšetřování?

Barnevernet a policie pracují na základě rozdílných pravidel. Policie potřebuje důkazy pro to, aby mohla někoho trestně stíhat a následně obžalovat, a soud potřebuje důkazy, aby mohl v trestním řízení vynést rozsudek. Úřady sociálněprávní ochrany dětí se řídí zájmy dítěte nezávisle na tom, zda je trestní oznámení odloženo z důvodu nedostatku důkazů nebo z jiných důvodů. Barnevernet zajišťuje, aby se dětem a mladistvým, kteří vyrůstají v podmínkách škodlivých pro jejich zdraví a vývoj, dostalo potřebné péče a pomoci."

Kdo rozhoduje, co je škodlivé pro zdraví a vývoj dítěte? Jasně, některé věci jsou explicitně jasné, ale ty jsou zároveň it restné a proti pachatelům se vede trestní řízení. Pokud není dostatek důkazů, tak jak může BV 100% vědět, že toto škodlivé jednání bylo provozováno? A paks e taky může stát, že BV může za škodlivé považovat něco, co škodlivé být nemusí, jen se řídí průměrem populace. Jenže děti jsou individuality a co pro jedno je problém, druhé může vyžadovat. Takže jak rozhodnout, co je prospěšné a co ne? Maximálně tak podle nejnovějších výzkumů, ale ty opět nereflektují vše.
Ona tam v podstatě říká, že BV se neřídí zákony, ale potřebou dítěte, kterou si určuje sám. A to je hodně nebezpečné.

Mě to prostě přijde celé logicky nekonzistentní. U Michaláků jsem ještě věřila, že tam nějaký reálný základ, na kterém to stojí být může (byť opatření typu absolutního odříznutí jednoho od druhého etc. jsem taktéž kritizovala), ale tady opravdu nechápu. Pokud opravdu hodnotí "navázání kontaktu" tak jak? Jak to kvantifikují, jak to posuzují?