Manko, taky si dovolím nesouhlasit:

1) Poznal místní děti, snadněji si našel kamarády.
Místní děti zná už od školky, než začala chodit do školy, určitě není zavřená doma.

2) Škola dělá hodně akcí i mimo vyučování, hodně spojuje lidi z obce, vytváří rodinné prostředí.
To dělají i plně organizované školy.

3) Kluci tolik nezlobí, protože se nemůžou "schovat" do davu.
Uznávám, to je pravda.

4) Učitelé znají dobře každého žáka, ví co mu jde a nejde, můžou se mu lépe přizpůsobit.
To známe i na naší devítiletce škole o cca 200 dětech.

5) Děti jsou "nuceny" dávat opravdu pozor, protože při zkoušení a procvičování "na každého dojde", nestane se jako ve třídě o 30 dětech, že si učitel někoho za celý den nevšimne. Neodsuzuju, chápu. Obvzlášť v angličtině našemu klukovi hodně svědčí, že je nucen hodně mluvit, dost se za tu dobu zlepšil.

Záleží na velikosti třídy. U nás třeba je jeden třída 30 dětí, druhý 19. To není věc školy a místních poměrů. U syna na škole cca 2x větší než moje, jich je ve třídě dokonce jen 16.

6) Hodně chodí do přírody, na výlety. Není to jenom o tom, odsedět si x hodin, pak do družiny a domů.
Zase záleží na škole. Pokud je škola na vesnici nebo v malém městě, je v přírodě často každá. Tedy učila jsem na dvou vesnických, syn je na maloměstské a děti jsou venku často.

7) Kluk nemusí chodit do družiny, odpoledne jde rovnou domů. Má to 5 minut chůze. Odpoledne má dostatek času na odpočinek, přípravu do školy na kroužky i na lítání venku s kamarády.

V družině je taky odpočinek a kamarádi. Navíc zakladatelky dcera může k babičce, do družiny nemusí.

Já si malotřídku moc chválím a mrzí mě, že je jen do páté třídy. Připadá mi zvláštní, že se tady malotřídy spíš haní, když si v jiných diskuzích naprostá většina ustavičně stěžuje na příliš moc dětí ve školách. Tak nějak nevím, co vlastně rodiče chtějí.