Měli jsme, něco á lá Jitro (byla z 2. nebo už 3. ruky, takže nevím přesně značku, ale ten styl to byl). Jako nebyla špatná, ALE - když byly děti malé (tj. batolata, která už odrostla klasické krmicí židličce), tak se jim na to blbě lezlo, resp. nedokázaly si ji odšoupnout ani přišoupnout ke stolu, lezli tedy bokem, jenže hrana stolu v té době byla ve výšce jejich hlavy, takže se pořád nějak drkali. Když už byli krapet větší, cca okolo 4 let, tak už si židli odsunuli, ale zase se na ní nepřisunuli ke stolu (a to jsme měli v jídelně dlažbu a podstavec té židle podlepený filcem), pořád s tím musel někdo dospělý manipulovat. Na koberci to nešlo vůbec (když jsme jim ji chtěli dát do pokojíčku k psacímu stolu). Takže asi posez ergonomický jo, ale mě to provozně tak úplně nevyhovovalo. Jo a syn má něco jako ten syndrom neklidných nohou, ten prostě není schopen v klidu sedět, ať má nohy na podložce, nebo ve vzduchu. Když je má ve vzduchu, tak s nima aspoň nikde nešátrá (resp. šátrá ale nedošátrá), když je měl na tom stupínku židle, tak ji imrvére okopával a mě z toho braly fest nervy. Kamarádka měla tu "dětskou" ikeáckou židli jak o ní píše zakladatelka, měla i trnož, takže si tam děti zapřely nohy, menší sedák, myslím, že se jim na tom sedělo hezky, naše děti se u nich vždycky praly, kdo si tam bude moci sednout. Zas to není taková položka, já bych ji zkusila koupit, v nejhorším ji ještě výhodně prodáte, je líbivá.