Měli jsme docela dobrou doktorku, ale strašně snadno se s někým zapovídala, takže to pak vypadalo podobně. Bylo mi to líto, ale nevydržela jsem psychicky, mám jednu dceru víc nemocnou, takže chodíme k dr. často, a to moje nervy nepobíraly. Buď byla plná čekárna, jak se tam hromadili pacienti, když si dr. povídala s někým uvnitř nebo v čekárně sice dva lidi, a to si zase paní doktorka dokázala povídat hodinu, protože věděla, že má v čekárně málo lidí.