Deset let jsme měli štěstí na skvělou dětskou doktorku, pak odešla do důchodu. U nové doktorky, která nastoupila po ní, jsme byli zatím třikrát a vždy jsme čekali, dle mého názoru, extrémně dlouho na vyšetření. Už v září, kdy v čekárně prakticky nikdo nebyl, jsme tam čekali hodinu, protože lékařka řešila tiskárnu a nějaké soukromé věci. Nicméně jinak se zdála dobrá, dítěti se věnovala, zdála se pečlivá, tak jsem nad tím mávla rukou, že si to sedne. Teď v prosinci dostal syn virózu, v čekárně byly před námi tři děti, ale čekali jsme tam takřka dvě hodiny, synovi bylo zle a poslední hodinu naříkal, že je strašně unavený a chce si jít lehnout. Uvědomila jsem si, že doktorka prokládá to běžné pořadí přednostním braním některých maminek, které přišly až po nás. U minulé paní doktorky se nic takového nestávalo a vždycky jsme byli odbaveni za přijatelnou dobu. Vážně uvažuji o tom, že doktorku změním, byť k léčení jako takovému výhrady nemám. Byla by pro vás opakovaně dlouhá čekací doba důvodem ke změně?