Jako základ bych doporučovala, brát to tak, že vymezení se vůči autoritám je známkou zdravého vývoje. Otázkou je míra toho vymezení - podle mé zkušenosti se děti, nejen puberťáci, bouří tím víc, čím víc jsou omezováni a směřováni (často nesmyslně).
Takže brát to s nadhledem, pokud možno se nenechat vytočit, neočekávat poslušnost, ale zároveň nekompromisně trvat na slušném chování. Tresty samozřejmě nepoužívat.