Honzíkovu cestu ani Malého Bobše jsem nikdy nezvládla. Vůbec se mi ty klasické knihy nelíbily.
Ale milovala jsem obskurní záležitosti - třeba dílo "Jak Voloďa přemohl krutého cara" nemělo chybu.
A potom ještě jedna, o Nadě, nedokážu si vybavit, jak se to jmenovalo, ale bylo to strašně optimistické
Naděžda Krupská odjela se semeny mrkve (?) do vyhnanství na Sibiř. A zvládla to.