Přidat odpověď
Děkuju všem.
Proběhlo toto:
Zvednu telefon, představím, se.
Pozdrav, představení a otázka: Je .... doma?
Ano, před chvílí dorazila (v době, kdy se vrací běžně).
Pak už jsem se nedostala ke slovu. Dotyčná na mě řvala do telefonu, že tohle si nikdo nebude dovolovat a že ve víc jak patnácti (dítěti je čerstvých 14 a na kroužek chodí už několik let, takže věk by vedoucí znát mohla) by snad měla mít rozum. Víc už si toho nepamatuju, jen to, že se mnou jednala jak s malým harantem.
S dítětem jsem to pořešila (dozvěděla jsem se mimo jiné, že se nesměla jít napít), ale pořád ještě se nemůžu vzpamatovat z toho, jakým tónem se mnou mluvil jiný dospělý člověk.
Předchozí