Kudlo,

není to ono.

Hele, já jsem poměrně nedávno dost ostře mluvila s pány z vedení před celou sborovnou. Já, která mlčí, plní pokyny, maká, jak nejlépe umí. Jenže pánové začali předkládat jako hotovou věc něco, co naprosto odporovalo jak zákonu, tak zdravému rozumu, šlo o zřejmou neznalost.....a v tu chvíli můj mozek pracoval na plné obrátky a i přes veškerou slovní neobratnost jsem jim to dala znát.

Když ale mozek zaplaví emoce, tak mozek prostě nefunguje, i kdybys stokrát chtěla. A to, jak rychle zatemní mozek emoce právě melancholikům, už jsem se ti (ale nejen tobě) párkrát pokoušela vysvětlit. To je mžik, ve kterém nemáš šanci zapnout jakékoliv obranné mechanismy. Nedokážu popsat, co všechno mnou zmítá, když na mě někdo ječí, vím jen, že v tu chvíli chci jenom umřít. A někdy to trvá strašně dlouho, než mozek zase zapne. Pak mě napadá milion věcí, jak jsem mohla reagovat a někdy se i povede příště toto nedopustit, ale zejména když na mě řve někdo poprvé a já to od něj nečekám, jsem naprosto bezmocná.