Njn..jenže manželovi, pokud teda pro tebe bylo důležité, aby se do toho vložil a zastával se tě, jsi měla říct: "Prosímtě, Karle, můžeš sem na chvíli, FRanta se mě právě chystá vyhazovat z bazénu, že prý nepatřím k triatlonu a jsem jen doprovod, můžeš se mě zastat, aby Franta nemusel být vystaven tomu ponížení, že se zastanu sebe sama?"
Pokud by nic neudělal, tak je místo pláče vzít z jedné vody oba najednou.

Také jsi měla možnost, pokud víš, že manžel se takhle chová (mně by to teda vadilo strašně, ale to je vedlejší), ho do toho vůbec nezatahovat, dělat, jako by tam nebyl a Frantu srovnat sama. Pro holky by to bylo lepší, protože by neviděly tátu zahanbeného, to je taky důležité.
Samozřejmě, že to, co vidět měly, bylo, že tatínek sundal Frantu lehce a s grácií. Ale když to nejde, je podle mě lepší ho obejít.

Nerozumím tomu, že závodíš v triatlonu a přitom brečíš, když si na tebe dovoluje nějaký vymaštěný k.kot?
Neříkalo se triatlonu, nebo nějaké jeho variantě, kdysi "železný muž"?