"Jenže jejich trenér začal zrovna na mě řvát, ze to tu není pro rodinné příslušníky, ale pro muže triatlonisty. Marně jsem se ohrazovala, ze jsem také triatlonista, že tedy děti počkají u babičky , prostě trapas, nakonec jsem skočila s holkama do auta a jela pryč. Holky plakaly, žennechtějí žít ve světě, kde vládnou zlí chlapi. "

- trenér patrně neměl informaci, že jsi taky aktivní triatlonista - viděl přijít chlapa s rodinou, myslel si, že jste doprovod. Rozhodně ho to neopravňuje, aby na Tebe řval, ale "věcně" se mohl splést.

Co je pro mě ovšem naprosto nepochopitelné, je reakce Tvého muže. Nepíšeš to tu poprvé, ale on je nějak zásadně vadnej, že mu nebylo divný, kde má manželku a děti? Když ho tam ta manželka nota bene přivezla na svůj úkor? Že ho hanba nefackuje, nebo si snad myslí, že je něco speciálního, že se může neomezeně bavit a hodit kdykoli všechny svoje povinnosti na krk své ženě?

A ŘEKLA jsi mu někdy, že mu to vadí (i když si neumím představit nikoho s IQ nad 80, komu by nebylo divný to v tom bazénu)?

Závěr - ten trenér se mohl splést, ale Ty ses mu vůbec nepostavila, schlípla jsi uši a odešla jsi. Na základě toho dětinsky nasazuješ na muže, ale muži nejsou ten správnej problém. Největší černej Petr v tomhle příběhu je jednoznačně ten Tvůj, protože to, co popisuješ, je tak neuvěřitelný, že až dopíšu tenhle mail, tak si budu muset ručně dovřít čelist, protože mi spadla až na podlahu.