Bylo to těžký hodně, ale nejhorší mám snad za sebou. Nyní jsme nedávno byli o opatrovnického soudu, potřeboval (můj ex) vybrat spoření na syna a já s tím musela souhlasit. Když jsem ho tam tak pozorovala, bylo mi ho v koutku duše snad i líto.
Ale brzy mne lítost přešla, když mi vyčetl, že syn má na sobě opravdu děsný oblečení, mohla bych mu to koleno alespoň zašít, vždycky když mu není nejlíp, řeší prasečiny..