Já z pozice podváděné ženy přesně souhlasím s tím co napsal MadMax.

Ono nejde až tolik o ten samotný fyzický "akt" s někým jiným, i když i z toho se mi dělalo jaksi šoufl, ale tam bych asi dokázala zapomenout, přejít to.

Jde o to že nevěra znamenala především zradu, podraz, ztrátu důvěry. To co na tom nešlo překousnout byla ta ztrátu partnerství a pocitu sounáležitosti, rodiny, nevím jak to popsat.

Tak jak to vystihl MadMax, najednou člověk zjistí že žil v klamu a ve lži, že ten komu důvěřoval na světě nejvíc, lhal přímo do očí a dlouhodobě. Udělal z mého života jeden velký omyl, vše čemu se věřila bylo ve skutečnosti jinak.
TO je to co na tom bolí a nepřebolí. Nikdy.

Myslím že asi lze odpustit, ale nelze zapomenout. Lze pokračovat v manželství, pokud oba chtějí či mají důvod, ale už to nikdy nemůže být stejné jako předtím.

I když to jsi asi zakladatelko nechtěla slyšet. Takže asi hodně záleží na tom co pro tvého může znamenal váš vztah, jak pojímá partnerství. Někdy prostě nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky.