Prostě že ne všechno, co se nám děje, jsme schopni ovlivnit a ošéfovat, což je normální a logický, a tady myslím ten věřící má výhodu, když si může říct, že to co nemůže ovlivnit on, je v Božích a tudíž v dobrých rukou.

Vsechno, co se nam deje, nemuzeme ovlivnit a osefovat, protoze zijeme v nejakem prostredi a spolecnosti, ktera ja ovlivnovana i dalsimi. Coz pro mne jako ateistu neznamena, ze na to ma vliv nejaky buh a pokud muzu, hledam cestu, jak prese vsecko to ovlivnit a nenechat to na pospas.
Verici to urcite povazuje za ulevu nebo vyhodu, ze se snazit nemusi, kdyz nechce. Ja se taky snazit nemusim, muze to klidne dopadnout, jak to dopadne, a jak si to pak vysvetluju - ze kdybych neco podnikla, urcite bych to bejvala mohla nejak treba zmenit. Takze vse je na mne, coz ale mne nijak nevadi.