Kudlo, ještě: podle mě je zakopes právě vlastně to, co píšeš (parafrázuji): "je blbý, že se snažili a dodržovali a stejně je nevzali". Vykládám si to tak (omlouvám se, jestli mylně), že "to je blbý, ale v zásadě to tak není (protože já taková nejsem)."

Já se domnívám, že to je právě princip, jak to JE. Ono jim to není nic platné, že dodržují. Stačí, když nedodržuje jeden a nebo si jen tak lidi myslí, že nedodržují, mají ten pocit, obávají se, že by mohli i nedodržovat (a jak pěkně MY dodržujeme).

Je víc "pouze teoretická" možnost, že ti lidi, co se tlačí do Evropy, jsou víceméně jako my včetně toho, že nejsou všichni stejně ušlechtilí, nebo že je to mrak ďáblů v nichž slušného není jak najít?

Jak ono to je s tou "jinou kulturou"? Co to přesně obnáší, taková dvě slova? Moje dvojdoktorátová a čtyřjazyčná sestřenice, která vystudovala ve Státech a její ještě "kulturnější" muž jsou ve Švýcarsku póvl, v Německu by sice nebyli póvl, ale auslendry by byla ještě jejich vnoučata. Přičemž jejich platy v obou těch zemích jsou nad tamním průměrem.

V předchozím bydlišti byl náš soused doktor (medicíny) z Angoly. Dávno před současnou krizí. Ten zase "smrděl" (ve skutečnosti kulhal) a řešilo se to opakovaně na schůzi kondominia, přičemž zdrojem toho "smradu" bylo, že doma často vařili takové velké fazole, na jejichž jedení jsou zvyklí z Angoly. Nepřizpůsobili se?