jentak "u našich by se taktéž mohlo zdát, že šli cestou týrání, ale ne - oni mě nechtěli týrat, ponižovat, deptat - prostě si mysleli, že to je ta výchova a ta správná cesta."
Já chápu, jak to myslíš. Velkou roli hrála tradiční výchova. Generace mých rodičů a prarodičů byla vychovávána tvrději. Taková ta lidová rčení (Škoda rány, která padne vedle. Ohýbej mě mamko, dokud jsem já Janko, až já budu Jano, neohneš mě mámo.) byla braná jako léty prověřený návod na výchovu dětí. Nemyslím, že by je rodiče mlátili do bezvědomí, ale ani se nikdo moc nad nějakým pohlavkem nepozastavoval. Vždyť i ve školách byly dřív běžné fyzické tresty. Dostat rákoskou nebo vařečkou bylo bráno jako normální. Viz třeba filmy Obecná škola, Páni kluci... Nakonec i 80. léta a Diskopříběh, jak se otec napřahuje a syn křičí do hlavy ne.
To, co tu popisují Liška, Termix a další je ovšem šílené a to i optikou výchovných metod před 100 lety.
Ale i to cos psala ty, o tom šťastném výrazu v očích tvých rodičů, to je strašné, nepředstavitelné.