Na střední jsme jezdili na chmel na 14 dní na drátkování po dva roky. Na drátkování jezdili většinou průmyslovky, kde měli pravděpodobnost, že bude větší podíl kluků. Nahazovat nahoru drátky ocelovými tyčemi byla docela fuška. Ekonomka a pod. pak jezdili navádět rostlinky. Vzpomínám na to jako na zábavné období i když si pamatuji, že jeden rok nám na poli sněžilo a to byla fakt kosa. Měli jsme povinnost splnit normu a kdo chtěl mohl po splnění odejít nebo dělat dál. Platilo se za udělaná jednotlivá pole a chodili to po nás kontrolovat - správně udělaná mašlička z drátku, drát natažený tak akorát a přesně zapíchtutý vedle babky, tak se říkalo rostlince chmele. Pamatuji, že kontrole jsme říkali "báby kvalitářky". Pokud se jim něco nezdálo, drátky vytrhali a předělávalo se. Odpoledne byla volná zábava, dělali jsme si, co jsme chtěli. Ubytování jsme byli v takových těch umakartových ubytovnách na palandách, pokoje po 4-8. Sprchy pořád plné, ale nějak jsme se vystřídali. Myslím si, že některým dnešním dětem by povinně taková to brigáda prospěla.