Vím, teoreticky jsem to vzala od konce, prakticky jsem to ale nevzala od nikud nikam Samozřejmě se nikam nechystám, protože na to nemám, ale zajímalo mě, jestli třeba nějaká naděje není, nebo tak něco Ten byt mě spíš jen postrčil k tomu nad svým životem vlastně vůbec zase trochu zauvažovat, co by se vůbec dalo dělat...Nejsem naivní....jsem realistka až moc, proto pořád zůstávám u našich, i když o vlastním bydlení sním odjakživa...ráda bych měla svojí rodinu - mě a děti - trochu víc pod vlastní kontrolou, tady si stále připadám jak dítě svých rodičů, i když mi bude 30 a všechno tak nějak dohromady splývá a vytváří chaos...pak když jsem tu nabídku bytu viděla, se mi samozřejmě zastesklo, že jsem takhle v loji a nejde s tím nic udělat, protože by to byl opravdu sen...To, že mi rezerva dojde, si uvědomuji až moc a proto mě to drtí...jenže žiju na vesnici a už jen dostat se odsud někam nebo si tu něco poblíž najít je fuška i bez dětí, natož když jsem na ně sama a naši s hlídáním moc pomoct nemohou....zdravá jsem a ráda bych něco dělala, ale asi by to vážně musela být práce na doma a těch není zrovna moc...kdyby někdo o něčem věděl, sem s tím