sarmi - u prvního porodu jsem nevěděla, která bije, a byl nejlehčí, co se bolestivosti týče, i toho, že jsem přesně cítila, kdy se malá vyklubala, atd., byla jsem nejvíc při smyslech a měla nejsilnější pocit, že to mám pod kontrolou. K druhému a třetímu jsem šla už natěšená, plná důvěry v sebe a bylo to horší. Přírodu neošidíš a když má děcko špatnou polohu (ruka pod hlavou, hlava volně), tak si můžeš důvěřovat jak chceš.