já v první třídě taky "zlobila"... uměla jsem plynule číst, počítat, psaní mi nešlo (dysgrafik), nebavilo mě to, raději bych si hrála nebo četla opravdové knížky... takže jsem při vyučování nedávala pozor, když se slabikovalo ze slabikáře a přišla na mne řada, "četla" jsem zpaměti s pohledem upřeným z okna a myslela si na své věci - místo toho aby souška ocenila, že vím, kde jsme a navazuju přesně, rozčilovalo ji to a pak mi to dala sežrat při psaní - pak si na mne stěžovala rodičům, že zlobím... btw učila předtím i mou starší sestru, která byla děsně šikovná, milá, úpravně psala, hezky se hlásila a to srovnání prostě bylo silně v můj neprospěch (navíc sestra je říjnová, šla o rok později, já červnová a šla jsem na čas a těch pět let rozdílu se podepsalo i na soušce, myslím, že byla v důchodovém věku už u sestry)
jsem teda trochu alergická na ona/on zlobí