Však to je přesně ono, dnešní autismus má tolik podob, že skutečně nelze říct, jak se chovat k autistovi.
Klíč je ten, že všichni mají stejná práva a na děti dohlížejí rodiče. Co jim je, v tomhle kontextu není podstatné.
Jinak já třeba doma autistku mám i nemám. Kdybych chtěla, bude autistka. Protože nechci, není autistka. A celé se to odvíjí POUZE od toho, že nemluví, resp. už začíná, ale zautistovaná mohla být v klidu a míru již před rokem. Slova lékaře: "Nemusíte se toho bát, pro ni to přinese spíš výhody."
Upřímně, já pro tohle nemám slov a je mi především těch dětí, kterým se dostane takových "výhod", strašně líto. Nedůvěru k novému pojetí autismu jsme měla už před dvaceti lety, když se to začalo zavádět, teď se mi vlastní zkušeností jen potvrdila. Ale je to jen můj názor, je to každého věc.
Prosím, nepište mi, že ale vaše dítě autista určitě je, nemám důvod o tom pochybovat ani vám to vyvracet, pokud to sami víte jistě.