Ano, tak je to asi férové řešení. Vracet se do vztahu a myslet na jiného a po čase s ním začít "ujíždět" by asi bylo unfair úplně ke všem, včetně k sobě a dítě by to vycítilo, že něco není jak má být. Jenom aby milenec byl natolik lidsky kvalitním jedincem, který zcela přijme i dítě, které si s sebou přinesete do vztahu. Znal jsem i případy dětí z tzv. "rekombinovaných manželství", kdy si maminka v novém vztahu s novým partnerem pořídila další malé dítě a starší dítě bylo odstrkováno a hned v dospívání odsunuto na internát apod. Pokud už má žena dítě, je snad jaksi samozřejmé, že při "projektování" a realizaci nových vztahů nemyslí jenom na sebe, ale i na dítě bez ohledu na skutečnost kdo je jeho otcem. Někdy se totiž žena umí zamilovat bezhlavě a jakoby "nevidí", že dítěti z jejího předchozího vztahu je novým partnerem ubližováno. Pokud v tomto případě jde o syna, je to relativně lepší než šlo-li by o dceru. Nevlastní dcery přitahují nežádoucí pozornost nevlastních otců a případů tzv. "nepravého incestu" se v naší společnosti vyskytuje statisticky významné množství. A to napříč všemi sociálními vrstvami.