Kaipo,
tak my se snažíme být ohleduplní, ale klid o který nás nervózní potomek prosí zajistit neumíme, když v domě žijem s malýma dětma. Hlavně máme jiný biorytmus, než učící se dospělé dítě (ten se učí hodně v noci a pak ráno si chce pospat, což malí sourozenci jaksi nerespektují a ráno vstávají brzy a hrají si víceméně hlučně. Když je to párkrát za semestr (jinak je potomek na privátě v jiném městě), tak si takto vyjdem vstříct, já mám k učení pochopení.