Tak ono všechno jde, ale proč si dělat život složitější.
Kočár beru jako zjednodušení života. Používám ho dlouho, protože bych se bez něho nehla z místa, cesta s kočárem na pár minut by s umanutým dvouleťákem trvala celé odpoledne a nakonec bych dítě stejně táhla v náručí. Denně chodím na dlouhou procházku, 6km beru jako minimum, bez kočárku bych seděla doma. S kočárkem jsem vozila i tříleťáka do školky, bez kočáru by to šel věčnost a ty kecy okolo.

Nedávno tu byla kamarádka, máme stejně staré děti, s hrdostí mi líčila, že prodala kočár, protože ho nepotřebují. Vyšly jsme na procházku, její dítě pár kroků šlo, pak prudilo, pak ho táhla v náručí, no a nakonec skončilo v našem kočárku. Asi bude mít za pár týdnů namakané ruce a bolavé záda, ale hlavně, že jsou bez kočárku.