Už přes 1,5 roku se znám s přítelem, celkem si rozumíme, ale poslední dobou to je čím dál horší.
Žárlí na mého bývalého partnera, se kterým se občas potkávám, na to, že občas sedím u PC a píšu si na FB s kamarádkami nebo kamarády, se kterými nemám možnost komunikovat jinak, protože bydlí daleko.
Přítel (33 let) sám bydlí stále doma, ač jsme z jedné vesnice, a na téma, zda se ke mě a k synovi někdy nastěhuje, říká, že neví, protože dům nestavěl, že se tam o nic nezasloužil (postavila jsem ho s bývalým manželem), že musí zůstat doma s mámou, které v lednu zemřel manžel. Ona by to prý doma sama nezvládla, ale s ní tam ještě žije jeden jeho brácha.
I pokud jsme probírali téma děti, tak by chtěl, ale zatím ne, že je to brzy po smrti táty.
Ale co mě nejvíc trápí je to, že začíná být čím dál žárlivější. Teď o víkendu jsem se potkala s tím bývalým přítelem, ale byl ihned v opozici, že jsem ho potkala schválně, že se ten přítel určitě snažil o něco jiného než o komunikaci. Není to poprvé, co mi udělal takovou scénu. Píše mi pak, když nejsme spolu sms typu, že neví, s kým si píšu, když nejsme spolu, že ho podvádím, že mi nevěří... Říkala jsem mu, že mimo něj nikoho nikdy mít nebudu, že neumím hrát na dvě struny. Jsem opravdu věrná. Včera už to gradovalo tak, že jsem byla tak psychicky na dně, že jsem pomýšlela na to nejhorší.
Vím, že tu musím být, mám skvělého syna, ale tohle už nezvládám psychicky. Kdyby to nebylo poprvé, tak neřeknu, ale opravdu je to čím dál horší.
Teď jsem mu psala, jestli mi věří. Jestli mi opravdu věří, že s nikým nic nemám. A on mi po hodině odepsal, že "neví"...
Jak může někdo napsat, že neví, jestli partnerovi věří? Buď přece věřím, anebo ne,ne? Už opravdu nemůžu... Pomýšlím na rozchod... Myslíte, že se přítel zklidní? Nebo to bude horší? Nikdy jsem se s žárlivcem nepotkala...
Omlouvám se za ty litanie, ale potřebovala jsem se vypsat...