Mně se zdá, že ho ňák moc omlouváš. Manžel je chudák, protože jsi ho dala na druhou kolej, milenka je důsledek odcizení. Bojíš se mu říct, že se jeho syn počurává, aby jako náhodou neměl obavy.
Jak dalece si musí člověk nechat srat na hlavu, aby pochopil, že tudy cesta nevede?
Naštvala ses na něho vůbec někdy? On má paralelní vztahy a ty se mu snažíš vyjít vstříc.
A ještě ho chceš zpátky?