arsielo,
v tom to asi bude. Mně je jasný, že je pro rodiče těžké smířit se s tím, že je dítě mentálně retardované a že "autista" zní líp. Problém je jinde. Ať už totiž ten fakt nazveš jakkoli, realita zůstane stejná. Takže k čemu je to v praxi? Dítě s "problémem" nepůjde do zvláštní školy, ale bude s asistentem na běžné základce, kde bude mít buď pětky nebo se bude známkovat mírněji, protože má diagnózu. A dál? Bude z něj jednou profesor na VŠ, chirurg nebo top manager? Těžko. Pokud bude schopné pracovat, tak bude stejně dělat práci, jakou dřív dělaly ty děti z dvouletých učňáků. Jediné, co se změnilo je, že s tím mají učitelé víc práce a že to často dost ruší ostatní děti ve třídě a znesnadňuje výuku. Takže pro mne žádný extra progres, spíš cesta zpět.
Lidé nejsou stejní a nikdy nebudou. I když mají rovné příležitosti, nemají rovné schopnosti. Papír odkudkoli k tomu není potřeba, to je celkem stará vesta, nic nového pod sluncem.