Libiku,

jako určitě to aspoň od určitý hranice, zdravotní problém být může, to máš úplnou pravdu.

Ale: myslím, že daleko víc převažuje, že to ti lidi jako problém VNÍMAJÍ, a to už daleko dřív, než se z toho ten zdravotní problém stane (spousta ženskejch vnímá jako problém už dejme tomu 5 kg navíc, což ještě žádnej extra zdravotní problém nepředstavuje), a tím vnímáním si na ten problém v podstatě zadělaj.

Co všechno jsou ty různý jo-jo efekty, než zoufalá snaha dosáhnout nějakýho ideálu (a troufnu si říct, že převážný většině jde především o ideál ESTETICKEJ, ta zdravotní stránka je až ve druhý řadě)?

Já si klidně myslím, že ztloustnout může i člověk, kterej to neřeší (neváží se a furt se nesleduje, a nemusí k tomu být zrovna jednoduchej, ale třeba nemá tu potřebu) a pak najednou kouká, že má o 10 - 20 kilo navíc, prostě proto, že tu jídelně-pohybovou chybu samozřejmě dělal, ale bylo mu to do tý doby fuk.

A u toho chronickýho dietáře, kterýho máš zřejmě na mysli, je jen na škodu, když tu svou tloušťku vnímá se vší tou "psychologickou" přítěží - jako že je to ošklivý, že se za to stydí, že je kvůli tomu nějak méněcennej a že s tím prostě MUSÍ něco udělat, ani ne tak proto, aby se sám cítil líp, ale kvůli okolí.

Což je podle mě cesta do naprostých pekel, protože si myslím, že často tohle mívá efekt opačnej - že nabere kromě 5 kilo, co měl původně navíc, ještě dalších 30, jednak že se tím úplně zbytečně trápí.