Přidat odpověď
No, asi tak jak píše Mariana. Nechat se vláčet jako otrok při triumfu vítězů a pak být zabit nikoho o síle ani hrdosti nepřesvědčí. Mně se jeví jako pravděpodobnější, že hrdý člověk nebude mít strach odejít z tohoto světa o něco dřív a tím připravit nepřítele o největší triumf a vyhnout se ponížení.
Vybavuje se mi třeba osud asi nejznámějšího galského vůdce proti Římanům, Vercingetoriga, jediného, který Caesarovým legiím dokázal uštědřit těžkou porážku, ale i on musel nakonec kapitulovat, když byli obklíčení u Alesie a vypráví se, že výměnou za lepší podmínky pro své spolubojovníky při kapitulaci, nechal na Římanech, aby rozhodli, jestli se má vzdát živý nebo mrtvý. Římané ho sice chtěli živého, ale jenom proto, aby po několikaletém vězení byl veden jako zajatec při Caesarově triumfu v Římě a poté byl uškrcen. Vercingetorigovi všechna čest, že se pro své spolubojovníky obětoval, ale proč by tím chtěl dobrovolně někdo procházet?
Předchozí