Dobri, je pravda, že někdy lidé, když jim říkáš něco, co nechtějí slyšet, reagují takhle. Někdy je to i v případě, že jim to říkáš v klidu a jasně a třeba i víckrát, znám to.
Na druhou stranu, když jsem poprvé byla u umírajícího člověka, tak ráno v den, kdy odpoledne umřel, mi připadalo, že je něco jinak, nevěděla jsem, že umírá, nikdy před tím jsem to nezažila, asi se i něco ve mě bránilo, ale přesto nám lékaři řekli, že jako nic, že je děda lepší a máme se pokusit ho nakrmit, on se samozřejmě bránil jak mohl, chtěl nás jen držet za ruku a mít u sebe a když začal lapat po dechu, tak nás doktor vyhodil, že mu musí dát injekci a ustlat mu, ať se jdeme najíst a pak se vrátíme a když jsme se vrátili, tak byl mrtvý. Byli jsme s mužem mladá trdla a věřili jim všechno, co řekli, dneska jsem si jistá, že to věděli už ráno a prostě nám zabránili, abychom s ním byli.