Nejstarší dítě od malinka projevovalo výrazný zájem o hudbu. Ze strany muže tam byly velké předpoklady, plus prababička toužila děti učit na klavír.

Plus to čím dál více považuju za součást základního vzdělání, ne tedy umět, ale mít tu možnost se učit hrát.

Sama jsem jako dítě toužila po klarinetu, ale se mnou ani nedošli k přijímačkám do ZUŠ, kam by mě tedy nejspíš nevzali...

U nejstarší hoky se nakonec nadání potvrdilo a hlavně, ona prostě hudbou žije, tanec, nástroj, zpěv, vše je pro ni naprosto přirozené, potřebuje to ke svému životu.

Ostatní hrajou spíš ze zvyku, ale že by nehrály vůbec, o tom zatím neuvažují. Všechny "čuchly" ke klavíru a flétně, dvě zůstaly u flétny, jedna přešla ke kytaře a nejstarší má i flétny, i klavír, i kytaru.