Chloé, tohle jsme řešili a obojí má cosi do sebe. Nevím, občas mám ten pocit, že by byla nejlepší kombinace obojího.
Jedna hodina v ZUŠ + nauka tam a potom ještě 1x týdně soukromá výuka. Jenže nevím, jak by to vypadalo a šlo v praxi. Praxe zatím chybí.

Máme doma šikovnou prvňačku, kterou hra na klavír chytla a zatím nepustila. Měla teď naprosto bezkonkurenční učitelku v ZUŠ, po nátlaku učitelky a dítka jsme se praštili přes kapsu a koupili dobrý digitální klavír, ale tahle učitelka odchází na mateřskou... jsme z toho vcelku zdrcení, protože učitelka je opravdu virtuozka (snad to píšu dobře), jezdí po světě, opravdu odbornice a navíc ještě se super vztahem k dětem a je dost náročná, což naší holce vyloženě vyhovuje... Holka je chválená, že jde opravdu vidět, že ji to baví, jde jí to, umí se do toho opřít, má výborný sluch... Teď se třeseme, koho najde ZUŠ na zástup na ty 2 roky. Naše holka začala mít ambice, že by třeba tu konzervatoř zkusila, fakt ji to baví... a teď takováhle "zrada".
Nicméně jsme domluvení se současnou paní učitelkou, že po půl roce hraní s novou učitelkou si dáme schůzku a kdyby to nebylo opravdu ono a naše holka by začala s hraním stagnovat, tak bychom ještě právě připláceli tu jednu hodinu týdně navíc (snad bychom to utáhli). Zkrátka, aby naše holka neztratila lásku ke klavíru
A k čemu je ZUŠ? Také k tomu, že kdyby opravdu dítěti ten nástroj šel a chtělo by zkusit konzervatoř, tak splní roky odchozené na ZUŠ. Nepletu-li se je to jedna z přijímacích podmínek. Koncerty, vystoupení... jsou samozřejmě také k plusu.