Páji, určitě mu nic neuteče a vy se s ním nebudete muset doma nervovat, když by nechtěl u učení sedět. Náš Marťa šel o rok a vůbec toho nelituju. I tak je to s ním doma kolikrát o nervy, protože je hroznej flákač a tak nějak mu je všechno jedno. Kdyby jsme každý den nevytahovali všechny sešity a nekontrolovali ho, tak by to učení vůbec neřešil. Byl skoro dva týdny v dubnu nemocnej, dodělávali jsme s ním úkoly. Učili se násobení čtyřmi a jelikož mu matematika jde a úkoly měl bez chyby, tak jsem myslela, že to jako umí. A on trouba výsledky hledal o stránku předtím, kde to měl předtištěné a nás to nějak nenapadlo ho vyzkoušet. Tak dostal svojí první trojku z matiky. Za ty dva roky měl asi jen dvě dvojky. To samé psali test z prvouky a za tři. Kvůli tomu mu možná dá na vysvědčení jednu dvojku. Z prvouky. Samozřejmě jsem mu řekla, že když bude mít dvojku, nic se neděje, že i trojka je dobrá Ale čím bude mít lepší známky, tím líp, že to učení bude pak jednodušší, protože všechno na sebe navazuje.
Luky je pohodář, kliďas a na vše se soustředí. Tam se spíš bojim, aby nebyl nervák ze známek, písemek atd. U všeho vydrží sedět, ale když mu něco hned nejde, tak bulí. Ve středu jsem mu ukazovala vázání tkaniček...nějak jsme to doteď neřešili a když mu to ani na podruhé nešlo, tak bulel. Jsem ho poslala uklidnit a pak mu to najednou šlo. Tak tu chodí každý den s botou a ukazuje, že mu to pořád jde