Kdysi jsem měla kolegyni, která chodila moc ráda na keramiku, a rozhodla se, že k vánocům každému žákovi (měla jich 26) udělá nějaký malý dárek. Tu zvířátko, tu svícínek či mističku...dala se do toho a brzy samozřejmě zjistila, že nestíhá, ale byla charakter, kousla se, dokončila předsevzaté, akorát se jí mezitím odstěhoval k mamince novomanžel . Ale usmířili se ještě před svátky. Akorát neměli žádné cukroví.