Tak ono když si někoho vezměš, nevlastíš ho, lidi v našem právním systému vlastnit nejdou. U svatby jde o něco jiného.
JE pravda, že těžko (či spíš zbytečno) nutit někoho, kdo o mě tak moc nestojí, aby mě pojal za choť. Ale úplně stejně zbytečné je pojmenovávat po takovém člověku dítě.
KDyž to někomu jinému bez problému vyhovuje, tak proč ne, důležité je, jak se lidé dohodnou, tady je řeč o situaci, kdy shoda není.
Není to tak, že chtít mít manželské děti, je hloupé sobectví. Je to úplně stejně legitimní jako chtít mít nemanželské.