Tante,
to je otázka.
Moje zkušenost je taková, že se zvířaty je to podobné jako s dětmi a starými lidmi.
Když k nim přistupuješ bez předsudků a necháš jim čas na vlastní "projev", tak ti budou důvěřovat. Lidé obvykle dělají chybu v tom, že psa berou buď jako hračku nebo jako nepřítele. Buď se po něm vrhají nebo před ním couvají. Když psa necháš, aby se k situaci "vyjádřil" sám, nemusíš se ho bát. Určitě budou výjimky - zkurvit povahu můžeš psovi i dítěti. Ale v obecné rovině to funguje.