Přidat odpověď
Problém je v tom, že ze vzoru Ullern, nebo Bærum, chceš-li, se stal vzor tak nějak pro celé Norsko a pokud se zeptáš lidí, jaké jsou jejich aspirace, tak je to většinou bydlet v něčem takovém. Do toho je problém v tom, že zdejší antimonopolní úřad je spíš pro srandu králíkům, takže velké firmy nebo velká výrobní sdružení v podstatě eliminovaly většinu konkurence a tudíž nejen zboží, ale i obchody, kavárny, kolikrát i hospody, to všechno je maximálně standardizované. Můžeš se přestěhovat z Kristiansandu do Tromsø a stejně budeš chodit do stejných obchodů či kaváren. A do toho ten příšerný moderní vkus, který bohužel Norové převzali z globálních hotelových řetězců, což se stalo novou normou pro to, jak má vypadat domov. Tradiční norský dům byl vždy vyvedený v teplých barvách, bylo tam spoustu malovaného dřeva a dřevěného vybavení, všechno bylo stylizované tak, aby to bylo pokud možno útulné. Dnes domy vypadají stylem odstíny šedi mezi bílou a tmavě šedou, minimalismus, sterilní čistota naprosto všude. Ta společnost se zkrátka změnila, a rozhodně ne k lepšímu, řekl bych. Právě to staré Norsko mám rád, to Norsko skromné, útulné, symbolizované tím, že se člověk nemusí honit za konzumem tak strašlivě, jak to dnes často vypadá, jenomže ono se staršími Nory bohužel hodně rychle vymírá.
Předchozí