Může bejt rozdíl voják a důstojník.

Vojáci nejsou jen obshluhovaný, přes den dělaj léta a léta spoustu věcí, který jsou nějaká obshluha, domácí práce pak můžou bejt zaměnitelná proměnná, na čem se musej dva domluvit. Může bejt přesvědčenej, že některý práce jsou pro chlapa pod úroveň, ale to nebude tím, že je voják, jako spíš třeba výchovou.

Může to teoreticky bejt magor, třeba magor na pořádek (toho se někdy vojáci chytaj nejen proto, že to maj v povaze, ale stane se z toho zvyk mít to jako psychickou kotvu, něco stabilního v nestabilním prostředí), může mít posttraumatickej syndrom, ale zas tak bych to nedémonizoval. Spíš mu může vadit nepřítomnost společnosti jinejch vojáků, až opustí službu, mívaj mezi sebou specifický pouto, když se přeruší, může mít v podstatě absťák, tj. bejt nepříjemnej, hádavej a tak.