Víš, myslím si, že ještě nemáš děti.
Matka se normálně zlekla, když uviděla výtvor své dcery na jejím vlastním čele. Má obavy, že jí jizva zůstane - pak by dceři samotné v dospělosti či v dospívání mohla vadit a mohla by být z ní nešťastná.
Tvoje představa, že společnost by nemusela koukat na to, co kdo má za jizvy je hezká, ale v praxi bohužel moc nefunguje.
Řvaní na dítě asi není v pořádku, zvýšený hlas měl dát dítěti pocítit, že udělalo něco, se nedělá.
Sebepoškozování by bylo podle Tebe také v duchu myšlenky "je to její tělo" také v pořádku? Podle mne ne.
Navíc, tady nejde o to, že dítě má nějakou jizvu, to se stává, při úrazech atd. Tady jde opravdu o to, že není v pořádku si schválně takovou jizvu udělat, takový mám zase názor já.