Zmasakrovana jsem nebyla a i kdyz jsem mela oba porody celkem OK, tak pri tom prvnim si mohla jedna neprijemna PA (nastesti u vlastniho porodu pak byla jina) a arogantni mlady doktor (u porodu pak nastesti take nebyl a sil me jiny) nektera moudra a natlaky usetrit - bylo by nam vsem lepe. Vadilo mi, ze me cheli neustale monitorovat, kvuli cemuz mi neumoznili polohu, jakou jsem chtela. V poloze na boku to pak asi slo hur a pomaleji, nez by mohlo a byla jsem vice potrhana (vysivali me 3/4 hodiny, mj. cipek, usti mocove trubice a jine radosti). Na co se take vsude desne tlaci je rychly porod placenty, snad ve 100% pripadu by pichali oxytocin. Kdyz jsem chtela cekat, vyjednavalo se tezko, spechali na to, PA stale zkousela bolestive popotahovat snuru, zda uz to nepujde, abych nakonec na ten oxytocin kvuli bolesti stejne kyvla. Odhaduji, ze i kvuli teto praktice jsem ztratila dost krve, takze jsem minimalne prvni den nebyla prave v te kondici, v jake bych mohla byt, kdyby se mi netocila hlava...

Zodpovedne mohu prohlasit, ze po druhem porodu v aute bez zasahu jsem se citila mnohem mnohem lepe (dite stejne velke jako napoprve). S oxytocinem pro porod placenty pak v porodnici take spechali, ale vzhledem k predchozi zkusenosti a vzhledem k nestandardnimu prubehu celeho porodu a i s prihlednutim k tomu, ze nemeli cas si precist porodni plan a jinak byli vstricni, jsem uz ten oxytocin pichnout nechala, at mam od nich pokoj. Ihned po porodu jsem krepcila po svych, citila jsem se OK, zadne hemoroidy, sedela ihned normalne, na velkou jsem mohla jit hned nasledujici den. Pouze jsem mela vetsi otok po siti jedne vetsi trhliny, ale bylo to pouze lokalni, rychle se zahojilo a nebylo na zadnem rizikovem miste, jako napoprve.