Dlooouho čaj, ale normální poctivý, žádné ochuceninky.

Pak jsem v kávové velmoci málem umřela, když jsem zjistila, že nejlepší dostupný čaj je pytlíkový Lipton, pár měsíců jsem překlepala na čemsi korejském (jistí obdarovaní mi zhnuseně přinesli čaj od korejské studentky).

Když korejské cosi došlo, zvykla jsem si na kávu. Na dobrou a silnou. (Ale abyste si nemysleli, kávové velmoci někdy zvrhle vyrábějí po vzoru pytlíkového čaje i pytlíkovou kávu! Nebo povaří v hrnci s vodou podomácku vypěstovaná, na ohništi opražená semínka kávy...)

No a v současnosti jsem tak rozmazlená, že radši vodu než špatnej čaj nebo špatný kafe. Ranní pseudokafe z mlíka nepočítám, protože v 6 ráno člověk ještě není naživu.