Janinko, moje dcera je taky hodně úzkostlivá, od malička. Ona se vlastně bála už i narodit, pro nepostupující porod musela na svět císařem - někdy jí z legrace říkám, že kdyby jí nevyndali, tak jí mám v břiše dodneška a ona si říká""Já nevím, asi bych měla jít ven, ale smí se to? Nikdo nic neřekl, já nevím, no radši zůstanu uvnitř..."
Je jí už 12let, je úžasná osobnost, ale čím vším jsme už prošli, to by bylo na román. Ale rozhodně nelituju - všechna ta trpělivost a energie, co jsem do ní "investovala", se mi v dobrém vrací.
Jinak u psycholožky jsem s ní byla ve 2 letech a ta mi řekla, že dcera je OK a problém mám já, když mi vadí jak se chová nebo nechová. Tenkrát jsem odešla a myslela si něco o pr..., ale záhy jsem jí dala za pravdu a zamakala jsem na sobě. To samé bych doporučila Tobě. To dítě za to nemůže a nedělá to naschvál.