Píšu to dokola, protože to "donucení" může mít mnoho forem. Zde není jasné, jestli dítě skutečně je úzkostné, nebo manipuluje s rodiči a prarodiči. Prarodiče na to viditelně slyší, dítě v jeho strachu podpoří - to je to, co psala Sally.
Proto jsem psala, že by ten psycholog mohl pomoci. Pak by se teprve vidělo. Já mám ve svém okolí příklad, kdy se dítě takto v úzkostech podporovalo, nechávalo se doma, nic nemuselo - je mu 24 a pravděpodobně se už neosamostatní. Z koleje se vrátilo domů za měsíc a školu ani pořádně nezačalo. Rodiče mu hned před nástupem řekli, kdyby to, Jeníčku, bylo na tebe moc, můžeš toho kdykoliv nechat. To je jiný druh újmy, který rodiče mohou dítěti způsobit.