Temperament rodiče i dítěte a jejich vzájemné působení hrají velkou roli
.
Určitě je žádoucí nevytáčet se kvůli blbostem, pro cholerika víc než pro flegmatika a taky se s tím víc nadře.
Ale asi není univerzální shoda, co je blbost nehodná rozčilování a co není, viz nedávná diskuse o "mrše vietnamské" apod.
Já jsem třeba dost proti nadávání, naopak jsem zažila, že dvě jiná mrňata si vybrala jako náhodný cíl ozkoušení šťavnatých nadávek moji mrňku, jejich matky to slyšely a pobaveně se smály.
Můj táta je účetní a nesnáší ožvýkané papíry, sešity atd., bere to jako projev maximálního lajdáctví a neúcty, děda nesnáší ofrňování nad jídlem atd.