Garpa jsem četla v těch -nácti, myslím, že dneska s životníma zkušenostma by mne zdaleka tak nebavil :)
Já myslím, že právě ten náctiletej člověk je celkem tolerantní k drsnějším knihám. Taky jsem celou střední hltala autory píšící o holocaustu, do toho bych teď už nešla.
Mám pocit, že těch patnáct až osmnáct je nejvhodnější věk, kdy tyto klasiky (všeho druhu) přečíst, pak začne "opravdovej život" a budou jiný starosti