Ty jo, vy jste toho napsali
Páji, jaká je pravděpodobnost, že tě srazí auto? Když tě klepne venku nebo doma, tak to vyjde nastejno, co se týká spícího dítěte. Protože když se mi stane něco doma, tak to dítě je také samo. Když to vyjde, že Kačka v 15h spí, tak počkám na Marťu do 15,15 než přijde ze školy a hlídá jí. Ale už jsem také 2x vyběhla do školky, když šel L. po obědě a malá spala. Mám to se vším všudy 15minut a mám u ucha mobil a doma starej telefon. Kdyby se probudila třeba před barákem, tak se vrátím atd. Ale také jsem měla blbej pocit.
Luky je přijatej do školy a výhoda bude Marťa, kterej ho pak může brát.
Mishulo, s tou organizací to je mazec. Nám školu otevřou v 7,40 a v 7,55musí sedět připravený v lavici. Když přijdeš před školu dřív, tak tam třeba v zimě deset minut mrzneš. Tam je opravdu znát každá minuta. Vstáváme v 6,30 a M.odchází v 7,15.
Loni jsem byla těhule, tak jsme letěli do školy, pak zpět na druhou stranu do školky. Nyní už chodí M. se sousedkou, která tam vodí syna a rovnou jí tam nabírá kolegyně z práce autem. Tak tam nemusím. Lukyho odvádí manžel.
Úkoly chci, aby si dělal hned po příchodu ze školy, dokud ještě neni unavenej a je zvyklej ze školy sedět v klidu. Byla jsem na Marťovo hodině na dni otevřených dveří, tak tam tolik neseděli. Hodně dělali na tabuli, tak se střídali a vybíhali z lavice. Když vytleskávali třeba slabiky, tak u toho stály. Hodně to učivo mají brané hrou. Marťa za celou dobu neřekl, že se mu do školy nechce apod. Mají přísnou píuč, ale většinou si zlobil srovná úkolem navíc apod. Takovou bych si přála i pro Lukyho. Má takovej klidnej tišší hlas, ale umí i houknout, kdy je potřeba. A při hodině tam fakt měli ticho, jsem žasla. Museli se v podstatě pořád soustředit na to, co říká, aby mohli reagovat na její dotazy.
Když jsme se přestěhovali, tak jsem pro M. musela chodit pěšky půl hodiny, ani bus tam nejdezdil. Začal jezdit až od dalšího roku. Jelikož měli ve školce takovej nepsanej řád, že nejdéle v 15.15 si maminy na mateřské musí vyzvednout děti ze školky, tak to byl pro mě vopruz. Jelikož Luky usnul třeba ve 13-13,30 a já ho musela ve 14,30 nejdéle budit. Jezdili jsme se řevem. Přenést do kočáru ho také nešlo, nedal se obléknout. Bylo mu tehdy 20měsíců. V kočáru ho uspat byl problém, spával raději v postýlce. Takže jsem ho kolikrát přetáhla až neusnul vůbec a asi za tři měsíce mi přestal kvůli tomu spát úplně. Uspávala jsem ho třeba hodinu do dvou a pak už to nemělo cenu, protože jsme musel do školky.
Kapradino, bude to mazec, co...se dvěma. I to učení po tom. Marťa měl docela dost úkolů, hlavě dost psaní a nešlo mu to, tak jsme nad tím trávili hodiny. Aby měl i přestávky. To mít dvojmo, tak visim. Ale je jasný, že každý dítě je jiný a jde mu to jinak. Kamarádky holka si vlezla do pracovny s úkolem a přišla jen na podpis a měla to vzorový. To fakt neznám ani teď. Ale je to o 100% lepší, než v první třídě.