Naprosto chápu tvůj sen, aby se dcera jmenovala po zesnulé mamince. Chápu i muže, že se mu jméno nelíbí. Já bych byla pro obě jména - Magdaléna Jana zní pěkně. Někteří lidé to berou tak, že kompromis je vždy špatný - ale to platí spíš pro případ, kdy se každému líbí něco jiného, nejsou schopni se shodnout a tak dají rodiče obě svoje favoritní jména. Pro nás mělo dát dvě jména také význam, a jsme spokojeni. Syna oslovujeme prvním jménem, druhé má jen v rodném listu a v úředních záznamech. Fakt, že to druhé jméno dítě má a oficiálně se oběma jmény všude prokazuje, že bude vědět, proč to jméno má a po kom, stačí. Pokud by na to manžel přistoupil takto - tj. Jana jako druhé jméno a oslovování prvním jménem, tak bych to brala od něj jako gesto lásky. Pokud by na to přistoupit nechtěl, sice bych to respektovala, ale vnitřně by se mě to dotklo.